Služky

    Tragikomedie o pohrávání si myší s kočkou

   Autor: Jean Genet

   Překlad:   Petr Lébl

   Úprava a režie: Josef Hervert

  Herecké obsazení:

                         Anděla - Karolína Hlaváčková

                  Klára - Jana Trojanová

                        Madam - Simona Vrbická

   Hudba: Pavel Horák 

   Výtvarná a dramaturgická spolupráce: Jiří Ratajík

   Světla a zvuk: Petr Bakos

    Technická spolupráce:  Pavel Andrs

    Kostýmy a scéna: kolektiv

   Foto inscenace: Michael Tomeš

   Foto plakát: Daniela Dušková

   Grafické zpracování plakátu a programu: Lenka Vlčková 

Autorská práva Jena Geneta zastupuje Éditions Gallimard Paris 

prostřednictvím  SACD  Paris a Agentury  DILIA Praha.

Práva k překladu jsou zastoupena divadelní a literární

agenturou Aura - Pont s.r.o.

Zvláštní poděkování za velkorysou vstřícnost při vzniku této

inscenace patří KC Kaštan, scéně Unijazzu.

Vstupné: 120,- Kč

Předprodej na  www.kastan.cz 

A trošku toho odsouzení ke svobodě.... aneb filosofie jež ovlivnila Jeana Geneta....

Existencialismus je filosofický a umělecký směr, vzniklý po první světové válce v Německu a rozšířený díky francouzským představitelům ve čtyřicátých letech 20.století a po druhé světové válce. Východiskem mu byl člověk jako jedinec izolovaný od společnosti i dějinného vývoje, člověk  bez vazeb, soustředěný na své vnitřní ego, plný úzkosti, pocitu nesmyslnosti existence a vědomí nevyhnutelnosti smrti, odcizení a naprosté osamělosti. V takové nicotě se potom člověk pokouší překonat své zoufalství, dobírá se sebepoznání a sebeuskutečnění, volí si svými činy své bytí jako svobodu, protože člověk je takový, jakého sám sebe chce mít a jakým se činí. Zajímavé jsou i názory na svobodu, o níž si mysleli, že člověk je k ní prakticky donucen a odsouzen, neboť musí neustále mezi něčím volit a vybírat. Existenci považovali za velice individuální stav, který podle nich, nelze odvodit z ničeho vyššího. Často dochází ke zdůraznění lidské aktivity, svobody a s ní spojené absolutní odpovědnosti za své rozhodování a konání, tento prvek zvládli dovést do skutečně absurdních rozměrů tím, že kladli důraz na mezní situace a úzkost. Jediná jistota tohoto světa je smrt.